Bolest

18.09.2021

Bolest a zklamání, které nejsme schopni opustit. Bolest, kterou necháme v sobě hluboko uloženou a necháme v sobě hnít, nás pomalu začne trávit. Aniž bychom si to uvědomovali, tak z nás vnitřně udělá monstrum, které chce pomalu zničit vše kolem nás. I když se snažíme ji ignorovat, děláme, že je to pryč, tak tam hluboko už sama pracuje a pomalu nás dusí. Nejdříve začne pomalu útočit na vše, co máme rádi, na naše blízké. Chováme se jako ničitelé všeho hezkého v našem životě. Pokud si to včas uvědomíme, máme šanci přestat ubližovat těm, co nás milují, snaží se nám pomoci, i sami sobě.

Tuto bolest nebo zklamání zaženeme jen tak, že se přestaneme uzavírat do sebe a začneme prožívat nové zážitky ve svém životě. Zastavíme se a budeme prožívat každý den se vším, co nám život v tu chvíli nabízí. Otevřeme se smíchu a radosti v malých doušcích každodenních maličkostí života. Tyto doušky nás pomalu začnou naplňovat až do chvíle, kdy budeme schopni prožívat v lásce i velké věci, které nám život opět nabízí. Ne. Nezapomeneme na tu bolest. To by byla chyba. Zůstane jako ponaučení pro nás, pro naše blízké, pro naše chování, které se opět změní. Ale už nad námi nebude mít moc. Už nebudeme ničit a zabíjet vše hezké. Už budeme tvořitelé nové cesty, nové lásky s moudrostí.